Mateřská škola Siřejovice

Učitelka, nikoliv hlídačka, prosím

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Lidé si často pletou učitelku ze školky s paní na hlídání. A úplně přitom přehlížejí její vzdělávací roli.

Učitelka v mateřské škole je důležité povolání. V zásadním období dětského vývoje pracuje na tom, aby dítě mohlo všestranně rozvíjet svou osobnost, schopnosti a zájmy. Pokouší se budovat pozitivní vztah k poznávání a vytvořit tak odrazový můstek k dalšímu vzdělávání. Snaží se zajistit co nejplynulejší přechod do role školáka, aby malý žáček kvůli počátečním neúspěchům neztratil motivaci. Někdy se ale zdá, že tenhle náročný úkol nedokáže nikdo ocenit

Učitelky ze školky jsou poslední dobou v očích společnosti spíše takové paní na hlídání. Celý den přece popíjejí kávu, tlachají s kolegyněmi, na děti jen dohlíží nebo si s nimi nanejvýš trochu hrají, a ještě za to dostávají peníze. Pohoda, no ne?

Co vlastně dělá učitelka ve školce

No, ne… Být učitelkou ve školce je daleko větší zápřah. Člověk na to v prvé řadě potřebuje patřičné vzdělání. Mít rád děti fakt nestačí. Musíte znát od všeho trochu. Mít přehled o vývojových etapách dětí. Do vzdělávacích činností zamíchat češtinu, matematiku, prvouku, výtvarku, hudebku i tělovýchovu. Při práci s dětským kolektivem využívat základy psychologie, logopedie nebo pedagogické diagnostiky. A kromě toho se hodí absolvovat třeba kurz první pomoci, kdyby něco.

Pak tu máme otázku osobních schopností pedagoga.
Ideální je, pokud kromě úsměvu a laskavého slova oplýváte také přirozenou autoritou,
manažerskými schopnostmi a psychickou odolností.
Jen tak dokážete ukočírovat třídu plnou dětí, které jsou někdy jako pytel blech.

V mumraji školkového provozu se potom celý den snažíte vypozorovat a naplnit individuální dětské potřeby. – Třeba aby Toník nedostal omáčku na těstoviny, protože pak se toho oběda ani nedotkne. –

Taky bedlivě sledujete, jestli někdo nemá problém, který je potřeba včas podchytit a řešit, zatímco rodiče si myslí, že jen hledáte chyby na jejich dítěti a zbytečně prudíte. – Aby odklaďák Filip už konečně začal chodit na tu logopedii a naučil se říkat S. –

A samozřejmě vedete děti k samostatnosti a zodpovědnosti, protože jinak se kvůli vašemu obsluhování tolika mamánků nedostanete k ničemu pořádnému. – To aby předškolačka Anička pořád nekňourala, že potřebuje vysmrkat. –

Někdy musíte ve výchově dětí suplovat rodiče. Ono se stejně očekává, že ve školce děti všechno naučíte i bez zájmu a podpory rodinného zázemí, že si budete umět poradit i s dítětem, které doma nezvládají, že budete připravené na všechno možné i nemožné.

A jak je to s tím hraním? Předškolní věk je jednoduše obdobím, ve kterém děti prostřednictvím hry poznávají svět, rozvíjí svůj intelekt a učí se komunikovat. Takže ano, děti si ve školce hrají. Učitelky musí tyhle hravé aktivity připravit tak, aby děti nejen zaujaly a na chvíli zabavily, ale ideálně aby se děti během hry taky nenápadně učily a nenásilně trénovaly. V tomhle směru musí být dost kreativní, nemůžou totiž dětem prostě strčit telefon nebo pustit televizi.

Jak to vysvětlit rodičům

Kdyby si tohle rodiče uvědomili, kdyby věděli, co všechno práce učitelky ve školce obnáší, ignorace a podceňování by se jistě natotata změnily v obdiv a uznání. Jenže rodiče to často nevědí. Vědí, co dělají doma a co dělají v práci oni. Ale nevědí, co přesně dělají učitelky. Od dětí se toho většinou moc nedozví.

Rodiče se chytí a pochopí, jak důležitý a zodpovědný úkol jste na sebe vzaly. Nejenže denně pečujete o svěřené děti, ale každý všední den navíc stimulujte vývoj jejich mozků a zajišťujete jejich všestranný rozvoj. Pokračujte v tom, co děláte. S jistotou a vědomím, že udáváte tón jejich budoucího života.